Druhy oblaků

Oblaky. Jak se tvoří oblaky. Horské mračna. Turbolence. Druhy oblaků. Meření oblačnosti. Srážky. Kroupy. Mrznoucí déšť. Zmrzlý déšť. Sněhové krupky. Sněhová zrna. Ledové jehličky. Usazené srážky. Jinovatka. Námraza. Ledovka.

Oblaky

Oblaky se skládají z miliónů maličkých vodních kapiček nebo ledových krystalků, které vzniknou při ochlazení vzduchu v určité výšce nad zemským povrchem. Vznikají různými způsoby a jejich jména se odvozují z jejich tvaru, výšky a velikosti.

Jak se tvoří oblaky

Ve vzduchu je obsažená voda v podobě vodní páry. Ta vzniká, když se ohřátá voda v řekách, jezerech odpařuje a proniká vzhůru do vzduchu. Jestliže vzduch už nemůže pojmout více vodní páry, říkáme o něm, že je nasycený. Když vlhký vzduch stoupá vzhůru, rozpíná se a ochlazuje, veškerá vodní pára v něm obsažená kondenzuje, stává se z ní kapalina. Vznikají tak drobné kapičky, které se shlukují a vytvářejí mraky. Teplota, při níž k tomu dochází, se nazývá rosný bod.

Důvody proč vzduch stoupá a tvoří se oblaky

Sluneční záření ohřívá zemský povrch - vzduch těsně nad povrchem se ohřívá, vstoupá vzhůru, kde se ochlazuje. Vodní pára se sráží a vytváří se oblaky, kterým se říká konvekční. Při střetnutí dvou vzduchových hmot - teplejší vzduch stoupá nad chladnější. Vytváří se oblaky, kterým se říká frontální.

Horské mračna

Vzduch naráží na vyvýšený zemský povrch. Je nucen stoupat po vyvýšenině, ochlazuje se. Oblakům se říká horské = orografické.

Turbolence

Turbulence působená třením vzduchu o zemský povrch. Turbulence představuje neuspořádané pohyby všemi směry, tedy i vzhůru. Dochází často ke kondenzaci a vzniku typických roztrhaných oblaků.

POKUS: Jak si vyrobit "oblak"

Pomůcky

  • velká sklenice
  • menší plech na pečení
  • trochu ledu

Postup

    1. Do sklenice nalijeme horkou vodu do výše 2,5 cm.
    1. Na plech dáme kostky ledu, plech položíme na vršek sklenice.
    1. Vzduch uvnitř sklenice stoupá a led ho ochlazuje, vodní pára v něm obsažená se sráží na kapičky, které vytváří "oblak".

Druhy oblaků

Rozeznáváme 3 hlavní druhy oblaků (cirrus, cumulus, stratus), které se mohou na obloze vyskytovat i zároveň. Dělí se do 10 hlavních skupin, které se navzájem odlišují výškou, polohou, obrysy a složením. Podle výšky, ve které se oblaky nejčastěji vyskytují, dělíme je na:

  • nízké (od zemského povrchu do 2 km)
  • střední (2-7 km)
  • vysoké (5-13 km)

Cirrus

Vysoké oblaky: CIRRUS (Ci, řasa) - jednotlivé vzájemně oddělené obláčky v podobě bílých jemných vláken (háčků, peříček), často hedvábného lesku. Nezeslabují sluneční ani měsíční světlo. Jsou složeny z ledových krystalků.

CIRROCUMULUS (Cc, řasová kupa)

tenké, menší nebo větší skupiny bílých obláčků bez stínu, které jsou uspořádány do řad. Jednotlivé části mohou být buď navzájem odděleny, nebo mohou spolu souviset. Jsou složeny výhradně z ledových krystalků. Lidově se jim říká beránky.

CIRROSTRATUS (Cs, řasová sloha)

představuje jemný, bílý oblačný závoj, který úplně nebo částečně pokrývá oblohu. Často přináší déšť.

ALTOCUMULUS (Ac, vysoká kupa)

menší nebo větší skupiny či vrstvy oblaků, bílé nebo šedé popř.obojí barvy. Skládají se z malých oblačných částí podoby vln nebo oblázků, které mohou být buď navzájem oddělené, nebo mohou spolu souviset. Vyskytují se v nadmořské výšce 2 - 7 km.

STRATOCUMULUS (Sc, slohová kupa)

šedé nebo bělavé, menší nebo větší skupiny nebo vrstvy oblaků, které jsou spolu spojeny. Vyskytují se do 2 km od zemského povrchu. 6. STRATUS (St, sloha) - obvykle šedá oblačná vrstva s nízkou základnou, takže často zakrývá vrcholy kopců nebo vyšších staveb. Prosvítá vrstvou slunce. Trhá-li se, ukáže se modrá obloha. Srážky mají nejčastěji tvar mrholení. Protože leží nízko, budí tyto oblaky za větrného dne dojem, že táhnou velmi rychle. Vrstvový mrak. Oblaky vertikálního vývoje: (nelze je z tohoto hlediska jednoznačně zařadit)

ALTOSTRATUS (As, vysoká sloha)

šedavá nebo modravá oblačná plocha, pokrývající úplně nebo částečně oblohu. Vypadávají z něj srážky dešťové i sněhové. V nejtenčích částech prosvítá Slunce nebo Měsíc, ale velmi nezřetelně. 8. NIMBOSTRATUS (Ns, dešťová sloha) - šedá, často tmavá jednotvárná oblačná vrstva. Tyto oblaky zcela zakrývají slunce.

CUMULUS (Cu, kupa)

osamocené kypré, obvykle zářivě bílé a husté oblaky s ostře ohraničenými obrysy, vyvíjející se směrem vzhůru v podobě kup, kupolí, věží, horní rostoucí část má podobu květáku. Často vznikají při pěkném počasí v dopoledních hodinách a k večeru opět zanikají. Cumulus se skládá hlavně z vodních kapiček, může být zdrojem slabých přeháněk.

CUMULONIMBUS (Cb, dešťová kupa)

mohutný a hustý oblak velmi značného vertikálního rozsahu v podobě hory. Vrchol je obvykle hladký a téměř vždy zploštělý, rozšiřuje se do podoby kovadliny. Cumulonimby jsou doprovázeny silnými dešti, bouřkami a hřměním. Bouřkový mrak.

Měření oblačnosti

Oblačnost je stupeň pokrytí oblohy oblaky. Množství oblaků na obloze se měří v osminách. Počet určuje, jak velkou část oblohy oblaky pokrývají. Osminy se měří ve stupnicí od 0 - 8, 8 znamená, že obloha je zcela zakrytá. Slovní označení oblačnost v osminách

  • jasno 0 až 1
  • skoro jasno 2
  • malá oblačnost 3 polojasno
  • polooblačno 4
  • oblačno 5 až 6
  • skoro zataženo 7
  • zataženo 8

Stopy za letadlem

Jestliže je vzduch velmi studený, pak vysoko letící letadlo za sebou zanechává stopu. Z výfukového systému letadla odchází směs horkých plynů, která obsahuje velké množství vodních par. Ty se ve studeném vzduchu ochlazují, srážejí a mrznou, čímž vytvářejí "oblačné" stopy, kterým se říká kondenzační stopy.

Srážky

Atmosférické srážky dělíme podle způsobu vzniku na:

    1. padající
    1. usazené

    Atmosférické srážky dělíme podle skupenství na:

    1. kapalné
    1. tuhé

Padající stážky, déšť a sníh

Teplota vzduchu v mracích určuje, jakým způsobem vzniká déšť a sníh. Oblaky se skládají z miliónů drobných kapiček vody. Ty na sebe narážejí, spojují se a vytvářejí větší kapky. Kapky se postupně zvětšují, až jsou tak těžké, že je vzduchové proudy v oblaku neudrží. Kapky pak padají dolů jako déšť. Průměr vodní kapky bývá nejčastěji 1-3 mm a dosahují pádové rychlosti 4-9 m/s. V chladnějších oblastech mohou oblaky dosahovat do míst, kde je teplota vzduchu pod bodem mrazu. Oblaky jsou pak směsicí vodních kapek ve spodní části a v horní části se nachází přechlazené vodní kapky a ledové krystalky. Ledové krystalky přitahují přechlazené kapky, které na nich zmrznou. Jak krystalky rostou a lepí se na sebe, vytvářejí se sněhové vločky. Když jsou těžké, padají dolů.

Kroupy

Kroupy vznikají v kumulonimbech = dešťových kupách, uvnitř kterých se pohybují silné vzduchové proudy. Teplota v horní části oblaků je hodně pod nulou. Jak se ledové krystalky v oblaku prudce pohybují, narážejí na přechlazené vodní kapky a rychle se pokrývají vrstvičkou ledu. Když jsou těžké na to, aby se pomocí vzdušných proudů udržely, padají k zemi.

Mrznoucí déšť

Kapky mrznou po dopadu na prochlazený zemský povrch.

Zmrzlý déšť

Kapky mrznou v blízkosti zemského povrchu. Po dopadu neodskakují, jen je slyšet šum. MRHOLENÍ: Srážky vypadávají z oblaků tvořené kapičkami o průměru 0,5 mm.

Sněhové krupky

Kulaté, po dopadu na zem odskakují a tříští se. Velikost 2-5 mm. Výskyt při přeháňkách.

Sněhová zrna

Podlouhlé, po dopadu na zem neodskakují, netříští se. Velikost menší než 1 mm. Nikdy se nevyskytují při přeháňkách.

Ledové jehličky

Podlouhlý tvar jehliček. Pozn.: Existuje také BAREVNÝ SNÍH, jehož zbarvení je způsobeno prachovými částicemi, které se dostávají do oblak, a tak i do srážek. Např. v roce 1979 přinesl silný vítr z africké Sahary písková zrna, která zbarvila sníh do žluta.

Usazené srážky

Usazenina kapalné vody, je vytvořená kondenzací páry při poklesu teploty pod rosný bod. JINÍ: Usazené tuhé srážky. Výskyt na stéblech trav, vodorovných plochách.

Jinovatka

Křehká usazenina ledu ve tvaru jemných jehel nebo šupin se zřetelnou krystalickou strukturou.

Námraza

Bílá zrnitá usazenina ledu na zemi. Výskyt na elektrických vedeních a na letadlech.

Ledovka

Souvislá usazenina ledu na zemském povrchu a na předmětech, jejichž teplota bývá mírně pod bodem mrazu. K vodě ve vzduchu patří ještě: KOUŘMO A MLHA: Jsou to tzv. přízemní oblaky, tvořené drobnými kapkami vody. Vznikají, když se spodní vrstva vzduchu ochladí od povrchu pod sebou. Mlha je hustší než kouřmo.

Měření srážek

K měření srážek se používá srážkoměr, což je kovová nádoba opatřená nálevkou. Spadlá voda stéká nálevkou do nádoby a objem se odměřuje v milimetrech. Při sněžení se používá jen srážkoměrné nádoby. Sníh pozvolna taje a vzniklý objem vody se měří odměrkou. Nejvyšší roční úhrn srážek: svět - 26 461 mm - Čerápundží /Ásam, Indie, 1 313 m n. m./, od srpna 1860 do července 1861 ČSSR - 2 725 mm - Zbojnická chata /Vysoké Tatry, 1 958 m n. m./ v r. 1938 Nejnižší roční úhrn srážek: svět - 0 mm - Iquiue/Chile/ místo, kde 14 let nezapršelo ČSSR - 247 mm - Velké Přítočno /okr. Kladno, 386 m n. m./ v r. 1933 - Skryje, Písky /okr. Rakovník, 360 m n. m./ v r. 1959

 

POUŽITÁ LITERATURA

 

Jaké bude počasí? - P. D. Astapenko, J. Kopáček - Lidové nakladatelství - 1987 Pozoruhodné jevy v atmosféře - Jan Bednář - Nakladatelství Academia - 1989 Malý průvodce meteorologií - Jan Munzar a kolektiv - Mladá fronta - 1989 Počasí kolem nás - Vladimír Seifert - Nakladatelství Grada - 1994 Energie přírody - Jiří Martínek - Edice Fragment - 1998.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id8665 (vitejdoma.cz/zabava#7579)


Přidat komentář