Rybaření

Po provnadění lovného místa je třeba vyvážit splávek. Jak se to udělá, záleží na proudu a směru vln. Při klidné vodě použije rybář hmotnost zátěže co nejbližší nosnosti splávku, aby byl odpor při záběru redukován na minimum.

Správné sestavení udice

Výbava je jednoduchá, o to větší význam má její správné sestavení. Zvláštní péči je třeba věnovat upevnění vlasce, který musí být přiměřený hmotnosti a velikosti druhů ryb, které se předpokládají jako úlovky. Zejména v ústích řek se narazí na zvlášť opatrné a nedůvěřivé ryby, které odmítnou i tu nejlákavější nástrahu, pokud na ní shledají něco neobvyklého. To se stává především v případech, kdy období dne, počasí a právě probíhající proudění vyžadují mimořádné úpravy udice a rybář na to nebere zřetel.

Prut dělička

Prut dělička (bič) nemá žádná očka pro vedení vlasce a ani naviják, protože vlasec je připevněn přímo na špičce.

Hodí se především pro chytání v blízkosti břehu a pro lov menších ryb, které náčiní nepřetíží. V obchodech jsou na prodej pruty o délce 5 až 7 metrů pro chytání cípalů, oblad a okáčů, zatímco kratší pruty jsou určeny pro svižnější lov ryb, jako jsou gavúni. Dnešní děličky mají citlivou špičku, aby bezpečně ukazovaly záběry menších ryb a zásek se mohl provést ve správný čas.

Další důležitou vlastností těchto prutů je jejich malá hmotnost a snadné zacházení s nimi. Při výběru správného prutu hraje roli také povaha vybraných lovných míst, druh ryb a způsob chytání, kterému rybář dává přednost.

Vlasce pro mořský rybolov

Kdo chce lovit v moři na bič se splávkem, musí při sestavování udice postupovat obzvlášť pečlivé.

Vždy by se měl používat monofilový vlasec, určený přímo pro chytání v moři, který dlouho odolává korozivním účinkům mořské vody. Vlasce pro mořský rybolov jsou k dostání v rybářských obchodech. Vyrábějí se v různých tloušťkách od 0,08 až do 0,50 mm i více, s nosností od 0,5 do 21 kg. Vyznačují se dobrou ohebností, pevností v uzlech i odolností proti otěru a hodí se pro všechny rybolovné způsoby. Rybář, který loví na bič na mořském břehu, kdy má co dělat s převážně nepříliš velkými, ale velmi nedůvěřivými rybami, volí vlasec spíš tenčí, tloušťky kolem 0,20 mm.

Dále je třeba vybrat vhodný splávek, který bude plnit současně dvě úlohy: udržuje udici se zátěží i háčkem s nástrahou v požadované hloubce ukáže přesný okamžik, kdy ryba bere nástrahu. V obchodech se prodávají různé druhy splávků rozmanitých barev, které mají podobu kapek, kuliček nebojsou štíhlé. Kulaté splávky se hodí především pro silné proudy, protože unesou více zátěže než ostatní typy. Štíhlé splávky se lépe hodí pro klidnější místa a vyznačují se vysokou citlivostí.

Jakmile se vybere určitý splávek, jde o to vyvážit jej odpovídající hmotností zátěže. Zátěž musí mít dostatečnou hmotnost na to, aby udržovala nástrahu v určité hloubce, ale má být zase natolik malá, aby splávek okamžitě ukázal, když ryba za nástrahu pouze popotahuje. K zatížení se používají naříznuté broky různých velikostí. Těžké olověné olivky nebo kapkovité zátěže se často kombinují s několika broky, aby se nástraha dostatečně rychle potopila Jo požadované hloubky.

Rybář potřebuje také háček, který přiváže na konec navážce. Velikost a tvar závisí na tom, jakou použije nástrahu a na které rybí druhy má namířeno. K lovu na bič se splávkem se na malé druhy ryb obecně používají spíše tenké háčky s dlouhým ramínkem, na které se nastražují pískovníci, kdežto silnější, větší háčky jsou zase na větší druhy ryb.

Obvykle se dává zátěž tak, že je hlavní část zatížení koncentrována na poměrně krátkém úseku, při čemž poslední brok je ve vzdálenosti 5 až 20 cm od háčku. Pokud se používají velmi lehké nástrahy, jako jsou masní červi, které je lépe nechat klesat ke dnu pomalu, rozdělí se zátěž tak, že je hlavní část zátěže blíže ke splávku. Obvykle se k tomu použije jedna olivka před broky, které mohou být od sebe vzdáleny více či méně rovnoměrně.

Upozornění na nástrahu

Pravě tak jako na sladkých vodách, slouží vnadění i v moři k tomu, aby se ryby upozornily na nástrahu. Znamená to především navnadit nejdřív tak bohatě, jak to jde. Rybáři rádi mluví o vytvoření „pachové stopy”, přičemž právě na moři se k tomu používají materiály se silným pachem, konec konců jsou tam vzdálenosti větší než na jezerech nebo na řekách. Při lovu na bič ze břehu má rybář omezený akční rádius v důsledku neměnné délky vlasce, proto je zvlášť důležité návnadu neumísťovat příliš daleko od místa, kde se chytá, jinak by se mohlo stát, že se docílí opačného účinku a ryby se odlákají.

V obchodě se prodávají již hotová těsta, která potřebují před nahozením ještě chvíli změknout, aby se docílilo správné konzistence. Ovšem každý rybář s trochou zkušeností si bude brzo připravovat vlastní těsto doma. Podle dané situace se připraví buď takové složení a hustota, aby bylo lehčí, to znamená, aby se rozpadalo již v horních vrstvách vody, nebo naopak aby kleslo ke dnu dřív, než se uvolní kousky, které obsahuje. Tak se rybář může přizpůsobit potravním zvyklostem jednotlivých rybích druhů.

Návnadová těsta pro dno obsahují většinou nadrobno nasekané plody moře - ta, která jsou určená k hladině, sestávají z rybí moučky s aromatickými přídavky, jako je chléb a sýr, nebo také s nasekanými sardinkami. Recepty se budou lišit podle převládajícího rybího druhu. Při vytváření pachové stopy musíme vzít v úvahu hloubku vody a směr proudu na lovném místě. Rovněž potravní zvyky rybích druhů, které se v té době vyskytují. Nejlepší je začít několika hrstmi návnady těsné za dosahem udice a pak se stále více blížit k místu, kde je splávek.

Lovné techniky na ryby

Po provnadění lovného místa je třeba vyvážit splávek. Jak se to udělá, záleží na proudu a směru vln. Při klidné vodě použije rybář hmotnost zátěže co nejbližší nosnosti splávku, aby byl odpor při záběru redukován na minimum a splávek se potopil při nejslabším zatahání. Ideální je, když z vody vyčnívá jenom anténa splávku. Při silnějších vlnách se zmenší zátěž až k polovině nosnosti splávku.

Teď jde o to rybám nabídnout nástrahu co nejlákavěji. Při tom se dobře využijí znalosti o zvyklostech chování i braní potravy příslušných rybích druhů, protože každý druh se při hledání potravy chová jinak a to bude samozřejmě ovlivňovat způsob, jakým se bude chovat vůči nástraze. Všechny ryby, které žijí ve středních vrstvách vody, jsou možnými uchazeči o nástrahu, kterou nese splávek. Zda ji opravdu vezmou nebo ne, záleží samozřejmě nejen na úpravě koncové části udice, ale také na správné nabídce nástrahy. K nejčastěji uloveným rybám na bič patří okáči, oblady, gavúni a kněžíci.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id8506 (vitejdoma.cz/zabava#8057)


Přidat komentář