Faith No More

Promiňte za ten titulek, ale Patton je opravdu velký náčelník s hlasem, který nemá obdoby na hudební scéně. Nebylo by divu, kdyby mu místo hlasivek objevili v hrdle deset malých Mikeů, každého naladěného na jiný styl.

Faith No More

Základy tohoto crossoverového cirkusu vznikly v budoucí baště thrash metalu - kalifornské zátoce Bay Area. V roce 1981 tam spolu začali hrát Mike Bordin, Billy Gould, Mike Morris a Wade Worthington po názvem Faith No Man. Nějakou chvilku to trvalo, než se v sestavě protočili muzikanti, lehce se pozměnil název a kapela natočila své debutové album We Care A Lot. To už se kromě Mika a Billyho proháněl za klávesami Roddy Bottum, do mikrofónu hřímal Chuck Mosely a kytaru svíral Jim Martin.

Vývoj skupiny Faith No More

První album vydali Faith No More u malinké firmy a dodnes je tato nahrávka vysoce raritní a patřičně drahá, i když pořádně syrová a ještě zdaleka nepřínášející ten ohromující šťavnatý rockový mix. Ten se začal formovat na druhém počinu Introduce Yourself.

Ukázal se zde však malý zádrhel. Téměř celá kapela šla kupředu kromě zpěváka Chucka. Bylo jasné, že jeho hlasové schopnosti brzo nebudou stačit. Kromě toho se k tomu přidala častá kokéterie s flaškou, která rozhodně neobsahovala sodovku a Mosely letěl. Náhrada slyšela na jméno Mike Patton a s ním přišlo do kapely něco, co i dnes vyvolává lehké závratě a hluboký údiv.

Velký náčelník s hlasem

Promiňte za ten titulek, ale Patton je opravdu velký náčelník s hlasem, který nemá obdoby na hudební scéně. Nebylo by divu, kdyby mu místo hlasivek objevili v hrdle deset malých Mikeů, každého naladěného na jiný styl. Patton dokáže odzpívat z fleku šansón z popůlnočního baru i zorat vaše bubínky nečím, co byste nepřirovnali k člověčímu pokolení.

Jeho hlas je mocný a silný jako řetěz od motové pily, ale dokáže být vemlouvavý a něžný jako sňatkový podvodník. K Faith No More přišel právě včas, aby nazpíval desku The Real Thing (1989), která mrštila s kvintetem do hvězdných výšek. Především ze skladby Epic se stal velký hit.

Jejich první počátky

Přičemž zrovna Faith No More nebyli prototypem nějaké hvězdné kapely. A už vůbec ne na počátku devadesátých let. Na glam rock měli málo natupírované vlasy a pro grunge zase chybělo cosi z deprese.

Byla to sebranka týpků, jako byste je sbírali náhodně po zapadlých ulicích. Dredatý Bordin, seriózní Gould, nenápadný Bottum, expresivní Patton a vousatý a rozčepýřený Martin mající na nose své červené brýle. Tahle cháska ještě jednou zbourala hudební scénu další deskou Angel Dust.

Na tomto skvostu je naprosto vše, co mohl rock a metal v roce 1992 nabídnout. Styly se překrývají, oddělují, buší do sebe, podávají si ruce a vše je upečeno tak delikátně, že tahle deska se nedá vypnout. Midlife Crisis navíc splňovala do puntíku paramentry rockového šlágru.

Hudební průmysl

Na jedné straně je tu tvorba, kreativita a muzikantské duše a na druhé ten šedý, nenáviděný ale potřebný business. Angel Dust se oproti The Real Thing zase až tak nechytilo v USA.

Vůbec nezáleželo na tom, že v Evropě a Austrálii Faith No More získali záhy kultovní status.

Na další desku nahrál kytary Trey Spruance z Pattonovy původní kapely Mr. Bungle. K tomu všemu kapela vykopla kytaristu Jima Martina, protože ten nesouhlasil s novým směřováním skupiny tak okatě a vydatně, že to zbytek kapely nemohl snášet. King For a Day, Fool For a Lifetime z roku 1995 je dalším skvělým crossoverovým kouskem, ale bez patřičné podpory ze strany firmy a hudebního průmyslu to vůbec nejde. Přesto je tato deska ceněna u skalních fanoušků možná ještě více než její předchůdci.

Nadčasovost rukopisu

To už se však nezadržitelně blížil rozpad. Ignorace ze strany americké MTV vedla k tomu, že se pětici, ve které uchopil kytaru bývalý technik Dean Menta, nedařilo patřičně prorazit na pro ně nejdůležitějším trhu. K tomu se přidaly ještě zvětšující se aktivity jednotlivých členů.

Především Patton měl plnou hlavu různých projektů, Mike Bordin začal hrát s Ozzy Osbournem a i ostatní se pomalu ohlíželi po něčem jiném. Ještě však stačili společně nahrát poslední desku Faith No More. Tedy nejdříve pro změnu přišel nový kytarista Paul Hudson, aby mohla vzniknout nahrávka Album of the Year (1997).

Tato labutí píseň kapely by pravděpodobně nevznikla, nebýt srdcaře Billy Goulda. Ten jednotlivé členy doslova ukecával, aby nahráli své party. Podle zvěstí se Faith No More nikdy nesešli ve studiu kompletní, ale deska, na jejímž obalu se vyjímá československý prezident Masaryk, zní znova výtečně. Rukopis byl nadčasový.

Projekty skupiny

Od roku 1998, kdy se kapela definitině rozešla, už šla několikrát šuškanda, že by se pětice mohla vrátit. Jenže v tomto případě je ta pravděpodobnost rovna objevení přišery v jezeře Loch Ness. Nejenom, že tito pánové mají svou hrdost, ale především Mike Patton je takovým hudebním samorostem a experimentátorem, že by ho určitě už Faith No More nenaplnili. A bez něho by neměl reunion smysl.

O to více však lze doporučit alba Mikeových projektů a skupin. Jeho domovští Mr. Bungle, ze který do Faith No More přišel, vydali tři desky, přičemž nejjednodušší na zkousnutí je ta třetí California plná tanečních rytmů, které se občas mohou přerodit do hard coru nebo balkánské lidovky. Mimochodem, už se taky rozpadli.

Pro silné nátury je určen Fantomas, zběsilá koláž všech hudebních ústřižků, které vás jen napadnou. Pokud jste stále neusušili slzy, které roníte po rozpadu Faith No More, nejblíže k nim má asi „nejnormálnější” projekt Tomahawk, kde se Patton ani nedusí, ani nedeklamuje jako Frankenstein po elektrickém výboji. A jednou z posledních dostupných desek je prý popová záležitost Peeping Tom. No, jestli znáte Pattona, věřte, že po této pop music by všechny playlisty na většině rádii dostaly vyrážku a utekly by dramaturgovi z archivu.

Právní prohlášení: Obsah internetového magazínu i jednotlivé jejich prvky jsou právně chráněny. Jakékoli užití spočívající v kopírování a/nebo napodobování obsahu a/nebo prvku tohoto internetového magazínu bez výslovného souhlasu provozovatele internetového magazínu je protiprávní, porušující práva společnosti k autorskému dílu a databázi a zakládající nekalosoutěžní jednání. Neoprávněným užitím obsahu a/nebo prvku interntového magazínu může dojít též k naplnění skutkové podstaty trestného činu porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže dle § 248 trestního zákoníku a/nebo trestného činu porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi dle § 270 trestního zákoníku, za jejichž spáchání může být uložen trest zákazu činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty nebo trest odnětí svobody. Pokud máte o užití obsahu a/nebo prvku internetového magazínu zájem, kontaktujte redakci internetového magazínu. id8365 (vitejdoma.cz/zabava#8467)


Přidat komentář